Deutsche bank ukázala, jak je evropský bankovní systém robustní a stabilní

5. 05. 2023 9:22:29
Za poslední měsíce zkrachovalo hned několik světových bank a pád švýcarské Credit Suisse zahýbal i českým bankovnictvím. Dění kolem Deutsche bank však ukázalo, jak je evropský bankovní systém stabilní a robustní.

Co se s bankami stalo? Jak chápat dění kolem DB v souvislostech?

Pád amerických bank

Před pár týdny postihl dvě, nutno podotknout, že velké, stabilní a zavedené banky, černý scénář, který je jistě noční můrou nejednoho finančního ředitele a akcionáře. Klienti Silicon Valley Bank a Signature Bank si jednoduše chtěli vybrat více hotovosti, než kolik měly banky momentálně k dispozici. Banky se totiž potýkaly se závažnými chybami v řízení a kontrole rizik, což vyústilo v nedůvěru klientů a následně v kolaps celých finančních společností. To mělo samozřejmě vliv na důvěru investorů v celý americký bankovní systém.

Americký Federální rezervní systém (Fed) se proto rozhodl poskytnout finanční pomoc dalším bankám, kterým by mohl hrozit podobný scénář. Celý systém se tak nakonec poměrně stabilizoval. Krizi z roku 2008 mají všichni ještě ve velmi živé paměti.

Další pád – tentokrát švýcarské Credit Suisse

Jen několik dní poté černý scénář postihl i jednu z prestižních švýcarských bank Credit Suisse. Ta však byla na poslední chvíli koupena svým národním konkurentem UBS, a to za bezmála 3 miliardy amerických dolarů. Důvod jejího krachu byl obdobný jako u finančních institucí na druhé straně Atlantiku. Nedůvěra klientů, kteří začali ve velkém vybírat své vklady, vedla k razantnímu poklesu akcií. Nutno ovšem dodat, že Credit Suisse sužovalo i mnoho předchozích skandálů, včetně kolapsu investičních fondů a rotace představitelů na nejvyšších místech. Pokles hodnoty akcií zaznamenaly ale i další banky, avšak tento výkyv dokázaly ustát, jako například německá Deutsche Bank nebo italská UniCredit Bank.

AT1 dluhopisy

Švýcarská Credit Suisse vydávala, stejně jako mnoho dalších bank, takzvané AT1 dluhopisy („Additional Tier 1“). Dluhopisy AT1 byly v Evropě zavedeny po celosvětové finanční krizi, aby sloužily jako polštář v případě, kdy se banky dostanou do vážných potíží. Jsou však považovány za nejrizikovější z hybridních dluhopisů, protože mají několik specifik.

Oproti běžným dluhopisům mají AT1 poměrně vysoký, nicméně pevný úrok, který má kompenzovat vysokou míru rizika. Mají neomezenou dobu trvání, tedy jejich splatnost je určována emitentem – bankou. Nejklíčovější je však to, že pokud dojde v bance k předem definované nepříznivé události, dluhopisy se přemění na vlastní kapitál banky. V takovém případě věřitelé o investice zcela přijdou nebo se stanou držiteli ve velmi špatně kapitálově vybavené bance. A právě v případě Credit Suisse držitelé AT1 dluhopisů o své investice zcela přišli Na rozdíl od akcionářů.

Běžně je tomu totiž naopak, nicméně švýcarský regulátor Finma rozhodl o úplném odpisu těchto dluhopisů. Celkově tak investoři přišli bezmála o 17 miliard dolarů. Proč zátěž dopadla na věřitele a nikoliv akcionáře, zůstává otázkou.

Důvěra v dluhopisy

Důvěra investorů ve stabilitu finančních institucí tak značně poklesla, přestože byly dříve považovány za velmi bezpečné. To se promítlo do bankovního sektoru v celé Evropě. Například dluhopisy jedné z největších italských bank UniCredit Bank, která má stovky tisíc klientů i v Česku, klesly o 5,5 %.

Bankovní domy vydávají různé druhy dluhopisů, aby splnily regulací stanovený „minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky“ (používá se pro něj zkratka MREL). Za nákup akcií i dluhopisů však nyní budou investoři požadovat vyšší výnos, aby kompenzoval jejich rizikovost. Pro banky tak bude mnohem těžší sehnat potřebný kapitál jednak na vlastní investice, jednak na půjčky, u kterých budou zřejmě nuceni zvedat úrokové sazby.

Dlouhodobého zmrazení trhu s dluhopisy se však banky příliš neobávají, zvláště ne ty české. Po začátku války na Ukrajině, kdy se rapidně zvýšily globální hrozby, se trh také zastavil, nicméně po několika měsících se opět otevřel.

Případ Deutsche Bank

V důsledku této bouře na finančních trzích se začaly propadat i akcie jedné z nejstabilnilnějších německých bank: Deutsche Bank. Jejich hodnota během prvních dvou týdnů v březnu klesla o pětinu, přestože banka hospodaří velmi solidně, a loni dokonce akcionářům vyplatila nejvyšší sumu za posledních 15 let: kolem pěti miliard eur. Nebyla však rozhodně jediná. Pokles ceny akcií zaznamenaly na tento „černý“ pátek 24. března 2023 v podstatě všechny velké evropské banky. Druhé největší německé bance Commerzbank klesly akcie o 5,4 % a jednomu z největších francouzských bankovních domů Société Générale o 6,1 %.

Deutsche Bank ale není Credit Suisse

Deutsche Bank je, navíc, poslední tři roky zisková a má velmi solidní kapitálový polštář. Její kapitálové ukazatele jsou dokonce nejsilnější od 90. let. Ještě před 15 lety sice neměla o nic lepší reputaci než CS, ale to už je minulost. Za nekalé praktiky s hypotečními zástavními listy v USA dostala pokutu přes 7 miliard dolarů a nevyhnuly se jí ani skandály s praním špinavých peněz, konkrétně ruských rublů. Za vedení stávajícího ředitele Christiana Sewinga však prošla kompletní restrukturalizací, zlepšila řízení rizik a zbavila se rizikových půjček. Nyní je největší bankovní institucí v Německu a jednou z největších v EU. Přesto dominový efekt poklesu hodnoty akcií postihl právě ji.

V EU by se scénář Credit Suisse nestal

Unijní a švýcarské regulatorní rámce jsou velmi odlišné, a mohou tak vést k odlišným tržním dynamikám. Zatímco ve Švýcarsku bylo možné upřednostnit zisk akcionářů nad ziskem věřitelů, v EU by tento „obrat“ možný nebyl, jak pro Hospodářské noviny potvrdil i ředitel Monety Jan Friček. Evropští regulátoři se od tohoto kroku proto distancovali. Předseda Výboru pro jednotné řešení EU Dominique Laboureix zdůraznil, že ve vyplácení existuje určitá hierarchie a je třeba ji dodržovat.

„Páteční efekt“?

Co tedy pokles akcií právě DB způsobilo? V tom ekonomové stále nejsou jednotní. Jednou z možností je, jak poznamenala redakce Financial Times, že pád akcií mohl být symptomem takzvaného „pátečního efektu“. Podle něj je „v časech krize lepší prodat svoje spisy pro případ, že by do pondělí nevydržely“, což se vzhledem k předchozímu dění mohlo stát.

Nicméně další bankovní analytici, například Andrew Coombs, analytik Citigroup, pro FT uvedl, že vnímá dění kolem Deutsche Bank jako iracionalitu trhu a investoři prostě začali prodávat cenné papíry, aniž by k tomu měli objektivně závažný důvod. K tomuto efektu došlo mimo jiné i před začátkem finanční krize v roce 2008. Jak poznamenává matador evropského bankovnictví Corrado Passera: „Nejistota vede k přehnaným reakcím i na slabé signály,“ což jsme dost možná mohli sledovat v přímém přenosu.

Deutsche Bank je pak mimo jiné známá i svými vazbami na vysokou politiku v Německu, a proto není divu, že pád akcii komentoval sám spolkový kancléř Olaf Scholz. Svým projevem na tiskové konferenci v Bruselu na summitu Evropské unie se snažil především uklidnit akcionáře, že se o osud banky není třeba obávat. Snažil se tak předejít „negativní spirále“ výběru vkladů, narůstající nedůvěry a dalšímu pádu akcií. Strategie „lepší je být opatrný, než pak litovat“ („better safe than sorry“) se zřejmě německému kancléři vyplatila.

Síla evropských bank

Případy zkrachovalé Credit Suisse a nezkrachovalé Deutsche Bank odhalily hned několik názorných rozdílů světových bankovních regulací. Unijní systém ochrany věřitelů, včetně běžných občanů, je nesrovnatelně kvalitnější a robustnější než ten švýcarský nebo americký. Americká vláda sice chrání vklady investorů do 250 000 USD, ale jen pro banky pojištěné federální vládou.

Evropský systém chrání vklady „jen“ do 100 000 EUR, ale zato u všech bank v Evropské bankovní unii. Vděčíme za to evropskému systému European Deposit Insurance Scheme (EDIS) v kombinaci s deposit guarantee schemes (DGS) jednotlivých vlád, což je celosvětově unikátní ochrana věřitelů. Banky v Evropské unii musí mimo to držet větší podíl kapitálu: 10,5 %. Na rozdíl od těch amerických, kterým stačí držet v hotovosti 8 %, čímž jsou unijní bankovní instituce mnohem méně náchylné na kolaps vlivem hromadných výběrů.

Podle evropských analytiků tak pro pád DB skutečně nebyl a není důvod. Ekonomické metriky používané pro hodnocení „zdraví“ banky se zdají být nastaveny rozumně, banka prosperuje, v posledních letech se s ní nepojí žádné skandály ani nekalé praktiky. Dění tak spíš odpovídá snaze spekulantů ovlivnit dění na trhu a na pádu DB i jejím následném oživení vydělat. Davové chování na trzích funguje par excellence: pokud začne akcie prodávat větší skupina akcionářů, vzbudí tím nedůvěru v akcie u akcionářů ostatních, kteří se jich také začnou rychle zbavovat a cena akcií klesá. S klesající cenou akcií efektu podlehne ještě více lidí – a hodnota akcií padá, do „spirály“ naskakují další.

Ač bychom si to jistě všichni, včetně analytiků bankovních trhů, přáli, trhy se prostě nechovají vždy racionálně. Abnormality a iracionální chování věřitelů se jednou za čas objeví. Důležité pak je to, jak jsou celkově nastavené rámce a podmínky trhu, ve kterých se tyto události dějí, a jak zareagují příslušní regulátoři. Případ Deutsche Bank nám ukázal, že v Evropské unii máme bankovní sektor skutečně robustní, schopný ustát poměrně silné výkyvy na trhu. Investoři i běžní občané tak mohou zůstat v klidu: krach našich bank nehrozí a evropské bankovní instituce tuto menší krizi ustály s grácií. Stejně jako jsme v Evropě ustáli jiné mnohem závažnější krize.

Autor: Mikuláš Peksa | pátek 5.5.2023 9:22 | karma článku: 4.09 | přečteno: 289x

Další články blogera

Mikuláš Peksa

Maďarsku s Orbánem to nesmí projít. Nelze ničit demokracii za evropské peníze

V Maďarsku už dávno není plnohodnotná demokracie. Nepíšu nic převratného. Přes to všechno ale cítím potřebu to neustále dokola připomínat.

7.12.2023 v 10:32 | Karma článku: 17.45 | Přečteno: 685 | Diskuse

Mikuláš Peksa

Kyberobrana evropských institucí je žalostní. Teď to změníme

V posledních letech jsme svědky obrovského nárůstu kyberútoků, které směřují právě na evropské instituce.

23.11.2023 v 10:09 | Karma článku: 4.56 | Přečteno: 133 | Diskuse

Mikuláš Peksa

Osm let poté. Debakl Polska pod vládou ultrakonzervativců

Kaczynského strana Právo a spravedlnost potápí demokracii a právní stát v Polsku už skoro dekádu. Jaké má demokracie v Polsku výhledy do budoucna?

13.10.2023 v 10:12 | Karma článku: 8.58 | Přečteno: 473 | Diskuse

Mikuláš Peksa

Národní plán obnovy: Látá vláda rozpočtové díry půjčkami z EU?

Přestože ještě před půlrokem vláda tvrdila, že si peníze od EU v rámci Národního plánu obnovy půjčovat nebude, nyní žádá o 137 miliard korun.

14.7.2023 v 2:14 | Karma článku: 11.91 | Přečteno: 335 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Petr Hannig

Nejistota ve všem

Shodou okolností jsem se díval na celou debatu Víta Rakušana ve Vyškově, protože jsem byl zvědavý na to, jestli se Ladislav Vrábel dostane k otázce. Dostal a dokonce více než jednou, protože měl doplňující otázky.

28.3.2024 v 15:04 | Karma článku: 36.37 | Přečteno: 756 | Diskuse

Jan Bartošek

Migrační pakt čeká poslední akt

Evropa se aktuálně plácá po ramenou, tedy spíš její čelní eurounijní představitelé, že v jednání členských států došlo ke shodě na konečné podobě tzv. migračního paktu. Obrazně, ale především mediálně.

28.3.2024 v 6:12 | Karma článku: 9.30 | Přečteno: 316 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Návod na opravu naší ekonomiky

Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.

27.3.2024 v 16:55 | Karma článku: 43.06 | Přečteno: 3073 | Diskuse

Petr Lachnit

Jarní příroda čistí tělo i duši. Česnek medvědí obzvláště

Vítání jara má nespočet podob pro každého z nás. Osobně nástup teplejších dní slavím sběrem medvědího česneku v tvrdých luzích kolem mé milované řeky Labe.

27.3.2024 v 8:38 | Karma článku: 9.46 | Přečteno: 141 | Diskuse

Daniela Kovářová

Kdo hájí zájmy dětí

Zájem dítěte je nejvyšší metou, kterou si jako zaklínadlo opakují rodiče, rodinní advokáti, opatrovníci i opatrovničtí soudci při každém rozhodování o dětech.

26.3.2024 v 15:00 | Karma článku: 19.25 | Přečteno: 425 | Diskuse
Počet článků 18 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 417

Narodil jsem se 18. června 1986 v Praze. Vystudoval jsem biofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a v průběhu studia jsem se specializoval na využití jaderné magnetické rezonance, později pracoval jako výzkumný pracovník a softwarový vývojář. V letech 2017 až 2019 jsem působil v roli poslance Poslanecké sněmovny PČR, kde jsem se stal členem Zahraničního výboru a místopředsedou Výboru pro evropské záležitosti. Od dubna 2017 jsem zastával funkci místopředsedy Pirátů a od roku 2019 předsedám Evropské pirátské straně. Ve stejném roce jsem byl zvolen do Evropského parlamentu, kde jsme se s Piráty přidali do frakce Greens/EFA.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...