Europarlament finálně potvrdil změny v emisních povolenkách
Spravedlivé nacenění emisí – nejen těch domácích, ale i u výrobků dovezených ze zahraničí – je úplný základ toho, co jako EU můžeme udělat, abychom přispěli k naplnění globální Pařížské úmluvy o ochraně klimatu. Evropský parlament tím definitivně stvrzuje dohodu, kterou se podařilo vyjednat českému předsednictví.
O čem přesně jsme tento týden hlasovali? V první řadě jsou to změny v evropském systému emisních povolenek. Dosavadní model byl celkem vstřícný k energeticky náročným montovnám, ale málo motivoval k inovacím.
To se teď změní. Evropa potřebuje moderní, konkurenceschopný průmysl, který nebude závislý na neustálých kompenzacích. V novém modelu emisních povolenek budou mít proto výhodu firmy, které se nebojí nových technologií a přinášejí dobrá pracovní místa a nápady.
Místo pouhých kompenzací tak bude víc prostředků směřovat na investice do inovací. Díky Inovačnímu fondu budou dostupnější třeba technologie pro ukládání energie nebo pro zachytávání uhlíku.
Není důvod, aby si někteří byli rovnější
Každá tuna emisí CO2 vypuštěná do atmosféry má negativní dopady na klima a zprostředkovaně i na stav životního prostředí, biodiverzitu nebo zdraví každého z nás. Proto je potřeba, aby za ni firmy platily spravedlivou tržní cenu.
Další změna s tím úzce souvisí. Bezemisní technologie jsou sice čím dál levnější, pořád ale nemohou konkurovat výrobě v zemích s velmi nízkým standardem ochrany životního prostředí (a často velmi levnou pracovní silou).
Doteď jsme evropským firmám tuhle relativní nevýhodu kompenzovali, třeba bezplatnými emisními povolenkami za miliardy korun. Nově to bude naopak: za uhlíkové emise začnou postupně platit všichni – včetně firem, které do EU dovážejí zboží z třetích zemí.
Tím také předcházíme tomu, aby se znečišťující průmysl pouze nepřesunul do zemí mimo EU. Pokud bychom měli přísné emisní standardy jen pro sebe, ale dovoz ze zahraničí by byl neefektivně ošetřen, nic by nebránilo firmám přesunout své továrny mimo EU do zemí s laxnějšími pravidly a na dekarbonizaci rezignovat.
Už teď ostatně vidíme, že zatímco EU se daří snižovat emise z vlastního průmyslu, emise spojené se zbožím dováženým do EU v posledních letech vzrostly. Tomu se říká únik uhlíku (carbon leakage). Proto má cenu nastavit systém tak, aby za emise platili i dovozci z mimoevropských zemí. To je princip uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM).
Celý systém „naběhne“ postupně. Nejdřív budou dovozci podávat zprávy o emisích spojených se zbožím, které do EU dováží. Od roku 2026 budou muset tyto emise začít finančně dorovnávat. Vyrovnání se zpočátku bude vztahovat pouze na vybraná odvětví, kde hrozí největší únik uhlíku, jako je dovoz cementu, oceli nebo hnojiv. Postupně se ale bude rozšiřovat a v daných odvětvích v podstatě nahradí emisní povolenky, se kterými obchodují evropské firmy. Tím dojde k vyrovnání podmínek.
Systém obchodování s emisemi funguje v EU od roku 2005 a za tu dobu vedl ke snížení emisí CO2 o víc než 40 % v těch sektorech, které pod něj spadají. To je v tuto chvíli asi 10 000 provozů z emisně nejnáročnějších odvětví.
Jenže zatímco elektrárny nebo ocelárny už dávno dekarbonizují, máme tu emisně náročná odvětví (typicky třeba vytápění budov), ve kterých pořád mohou CO2 vypouštět do atmosféry zadarmo. Takže zatím leží snižování emisí na bedrech části průmyslu, zatímco jiná část se veze. To by postupně mělo skončit, rovná pravidla pro všechny.
Černí pasažéři stojí peníze nás všechny. Teď půjde naopak podpora lidem
Na černé pasažéry totiž nemáme čas ani peníze. Čím déle totiž budeme dekarbonizaci odkládat, tím bude ve finále dražší. IMF už v loňském roce spočítal, že každý rok, kdy snižování emisí neběží dost rychle, bude znamenat vyšší inflaci a nižší růst už v následující dekádě.
Tady bychom jako Češi měli zpozornět. Z různých důvodů opravdu nepatříme mezi šampiony v zavádění bezemisních technologií. IMF vlastně říká, že bychom právě my měli mít největší zájem na celkovém urychlení dekarbonizace. Jinak to bude pro naše veřejné finance pohroma už za pár let.
Technologické změny se neobejdou bez investic. A nejde jen o velké ambiciózní projekty typu bezemisných oceláren.
Tuzemské domácnosti vloni zdvojnásobily počet tepelných čerpadel a ušetřily tak na spotřebě plynu kolem 15 %. To je vážně dobrý výsledek, který ukazuje, že i zdánlivě malé kroky mohou mít v souhrnu velký význam.
Zatím šly tyto malé investice převážně z kapes jednotlivých domácností. To je poslední velká oblast, ve které jsme dnes potvrdili změny. Do tří let vznikne speciální fond na sociálně-klimatická opatření, ze kterého by mělo být možné financovat úspornější bydlení, přístup k vlastním čistým zdrojům energie nebo tepla.
Kde se ve fondu ty peníze vezmou? No právě díky tomu, že se nově zpoplatní emise v těch sektorech, které dosud měly výjimku. Pro české domácnosti to znamená až 100 mld. Kč + na opatření typu nové vytápění, vlastní fotovoltaika s akumulací nebo zateplení.
Každá domácnost se počítá
Změny v emisních povolenkách (EU ETS) provázela docela bouřlivá diskuse. V Česku to možná bude znít zvláštně, ale zásadní kritika navrhovaných změn se často týká toho, že jsou vlastně moc mírné v porovnání s tím, k čemu jsme se zavázali v Pařížské úmluvě.
Já považuju za důležité, že se v návrhu podařilo udržet několik principů. Za prvé: znečišťovatel platí. Uhlíkové emise jsou klasické negativní externality – buď je zaplatí ten, kdo je vyrobil, nebo se na ně složíme všichni. Hlasuju pro první variantu, ať má odpovědnost ten, kdo znečišťuje.
Za druhé: chtějme inovace, ne kompenzace. Kompenzace znamená, že oddalujeme potřebné změny a do pár let to pocítíme na inflaci, výkonnosti ekonomiky a stavu veřejných financí. Inovace znamená, že hledáme cesty, jak ty změny udělat.
A za třetí: nepodceňujme drobná opatření a „malá“ rozhodnutí jednotlivých domácností nebo malých podnikatelů. Hlavně v posledních letech je podle mě silně vidět, že ze všeho nejvíc funguje obyčejná lidská vzájemnost a ochota pomoct dobrému cíli. Dejme podporu těm, kteří chtějí přispět k řešení klimatické změny a nemají na to prostředky. Ono se to vyplatí.
Mikuláš Peksa
Maďarsku s Orbánem to nesmí projít. Nelze ničit demokracii za evropské peníze
V Maďarsku už dávno není plnohodnotná demokracie. Nepíšu nic převratného. Přes to všechno ale cítím potřebu to neustále dokola připomínat.
Mikuláš Peksa
Kyberobrana evropských institucí je žalostní. Teď to změníme
V posledních letech jsme svědky obrovského nárůstu kyberútoků, které směřují právě na evropské instituce.
Mikuláš Peksa
Osm let poté. Debakl Polska pod vládou ultrakonzervativců
Kaczynského strana Právo a spravedlnost potápí demokracii a právní stát v Polsku už skoro dekádu. Jaké má demokracie v Polsku výhledy do budoucna?
Mikuláš Peksa
Národní plán obnovy: Látá vláda rozpočtové díry půjčkami z EU?
Přestože ještě před půlrokem vláda tvrdila, že si peníze od EU v rámci Národního plánu obnovy půjčovat nebude, nyní žádá o 137 miliard korun.
Mikuláš Peksa
Oligarchové zneužívají hlasování v Radě k vydírání celého kontinentu
Evropa si ve společné zahraniční politice podkopává sama sobě nohy. Máme přitom řešení, jak dosavadní zkamenělý systém změnit – hlasováním kvalifikovanou většinou.
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Třetině lidí by nevadilo, kdyby se vrátila totalita. Největší hrozbou je stále Rusko
Česko si stále drží pozici regionálního „šampiona“ v podpoře demokratických hodnot a prozápadních...
Nová prezidentka Severní Makedonie u přísahy nepoužila oficiální název země
Nově zvolená prezidentka Severní Makedonie Gordana Siljanovská-Davkovová v neděli u slavnostní...
Cermat nahrál výsledky přijímaček na střední školy, 90 procent uchazečů je přijatých
V elektronickém systému podávání přihlášek na střední školy (DiPSy) jsou od neděle dostupné...
Do kina s popcornem, ven v maskáčích. Minutový klip za milion láká do armády
Česká armáda má smělé plány mít do roku 2030 třicet tisíc vojáků a deset tisíc aktivních záloh. Na...
- Počet článků 18
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 418x